V knize Jóga pro začátečníky, kterou napsali Mark Ansari a Liz Larková, se můžeme dočíst o důležitosti praktikování a zvládnutí jednotlivých stupňů jógy, aby byl cvičenec ve fyzické i duševní síle a pohodě. Pro názornou představu jsou tyto stupně připodobňovány k větvím stromu, jak se píše v textech (Jógasútrách) himalájského filozofa, jogína a praktického lékaře Pataňdžaliho. Tradiční metaforou Východu pro osm stupňů jógy je také kolo života s osmi paprsky.
1. Jama – „zdržení se“
Znamená být poctivý, nenásilný, zdrženlivý, nehromadit hmotné statky (umět ovládat tělesné tužby a přání) a nezmocňovat se cizích věcí.
2. Nijama – „dodržování“
Patří sem čistota těla i duše, spokojenost, prostota, sebepoznávání, oddanost, zasvěcení.
3. Ásany – „cvičení jógových pozic“
Cvičením ásan posilujeme náš fyzický stav – tělo. V knize jsou jednotlivé ásany podle složitosti rozděleny do Programu pro začátečníky a v druhé části do Programu pro pokročilé. Každá ásana je podrobně popsána krok za krokem u ilustrativních fotografií. Jsou zde i rady k jejich jednoduššímu zvládnutí.
4. Pránájáma – „dechová cvičení“
Posilováním dýchací soustavy dochází k snazšímu využívání životní síly (energie) neboli prány.
5. Pratjáhára – „odpoutání se od materiálního světa“
6. Dhárana – „koncentrace“
Koncentrační cvičení posilují soustředění na jednu myšlenku.
7. Dhjána – „meditace“
Meditační cvičení vedou k hlubokému vnitřnímu klidu – k soustředění se na duši (vnitřní já). Cvičenec jógy má pak schopnost vidět za „máju“ (klamnou sílu fyzického světa) a vidět vyšší – větší pravdu.
8. Samádhi – „nadvědomí“
Dochází jakoby ke spojení s vesmírem. Nadvědomí dosáhne cvičenec jógy až po postupném projití a zvládnutí všech stupňů (větví) stromu. Tedy je ve fyzické a duševní pohodě a síle.
Poslední tři stupně – dhárana, dhjána a samádhi se nazývají samyjáma (vnitřní stupně).
